Spalovna Brno

Spalovna Brno při západu slunce ve směru od Slatiny. Rekonstruované části ještě svítí novotou. V pozadí bývalý komín Zetoru s přetřeným názvem podniku.

Současná brněnská spalovna je v pořadí druhou spalovnou ve městě a celkově třetí technologií pro zpracování komunálních odpadů. Saplovna se nachází při ulici Jedovnické v mělkém žlebu mezi sídlištěm Juliánov, strojírnou Zetor a Stránskou skálou.

Historie

První brněnská spalovna stála při ulici Radlas a do provozu byla uvedena v roce 1905. Po jjím zničení během 2. světové války zůstalo město na téměř půl století bez pokročilejší technologie pro zpracování odpadů a většina odpadů končila na okolních skládkách. Teprve v roce 1987 započala výstavba moderní spalovny na okraji města, v místě dobře dostupném jak ze samotného Brna, tak z okolních obcí díky bezprostřední blízkosti městského silničního okruhu. Spalovna je rovněž napojena na železniční vlečku, nicméně v roce 2014 zůstává vlečk bez využití.

Původní strojní vybavení spalovny vyrobené v ČKD Praha v průběhu let přestalo přes drobné úpravy splňovat požadavky kladené na emise a energetickou účinnost evropskou legislativou, proto byla za vydatné finanční podpory EU spalovna v letech 2008-2011 rekonstruována za dosazení technologie francouzské společnosti CNIM.

Současnost

Od roku 2011 rekonstruovaná spalovna najela znovu do provozu s drobně sníženou kapacitou z původních 240000 t/rok na současných 224000 t/rok, přičemž přijímá škálu odpadů jak z města Brna, tak z měst a obcí jižní Moravy a příležitostně i sousedních krajů. V případě rozšířní dovozu odpadů z větší vzdálenosti se zvažuje unikátní doprava odpadu po železnici (za tímto účelem spalovna v roce 2008 zakoupila původní vlečku strojírny Zetor vedoucí ze stanice Brno-Slatina).

Provozovatelem spalovny je městem vlastněná společnost Spalovna a komunální odpady (SAKO Brno a. s.).