Stavěčka tábora Isla de Muerta

Z vernisáže výstavy Století trampingu jsem zamířil nejprve ve čtvrtek večer k Moukovi, který mě u sebe nechal laskav přenocovat a posléze v pátek ke Kawi a Přebralovi domů, kde jsem strávil osm hodin výpočty do práce. Večer jsem se pak vydal po své oblíbené trase přes Vysočinu do Přibyslavi, kde jsem při počítání velice hezkého sborníku z výstavy necelé tři hodiny čekal v hospodě nad nádražím na Drobka.

Na tábor letos jelo zejména díky Voltovi a Anežce rekordních 22 dětí a 6 vedoucích. To vyžadovalo taky rekordní počet stanů - na louce u Hrbova vyrostlo celkem 5 indiánských tanů týpí.

Poté, co již za soumraku dorazila Drobek vlakem z Brna, vydali jsme se přes lesy s těžkou dřevěnou lékárničkou v rukách (nová generace vedoucích je mírně nesvědomitá, takže kromě nafukovacích lodí a kronik nechali v Brně v klubovně taky lékárničku) na tábořiště. Trvalo nám to skoro dvě hodiny, ale přišli jsme dřív než padla na krajinu úplná tma a ještě jsme si stihli s Anežkou, Iličem, Nancy, Doubravkou, Voltou a Očihim popovídat o nadcházejícím táboře a všem, co je v příštích čtrnácti dnech čeká (a nebude toho málo).

Polovina letošního týmu vedoucích. Ilič, Doubravka a Nancy odpočívají před týpkem v trávě poté, co byla (na stavěčce) všechna práce udělána.

Na stavěčce jsme strávili poslední dva víkendové dny a ke cti ostatních stavěčkářů nutno dodat, že práce už na nás moc nezbylo. S Drobkem jsme postavili nový veliký ešusovník, společně s vedoucími a Soou, který přijel nedlouho před námi jsme vztyčili nový majestátní stožár a pak už jsme i jen užívali pohostinnosti táborové louky a jejích nájemců. V neděli jsme společně e Sovou vyrazili pěšky do Polné a odtud autobusy s jediným přestupem až do Brna. Ať se tábor vydaří!

Také letos se stal Ilič hrdým kytaristou tábora.

Doubravka se na mě od určité chvíle, vždycky, když se ji snažím vyfotit, dívá zhruba takto.

Nancy marně bojuje anežkou v killbalu. Zkušená tygří drápka si ji během několika sekund namazala na chleba.

Každý tým vedoucích má svého otloukánka.

Liška si nenechala nic jen tak líbit. Pěstí pohrozila i fotografovi.

Drobek už má letošní tábor takříkajíc ve voku. Zítra to vypukne.

V době nočních hlídek louka stichne a slyšet je jen bublání nedalekého potůčku, občas přerušené zašuměním větví ve větru nebo výkřikem kachen z dalekého rybníka. Na tábor padá noční chlad a zvláštní, tísnivá atmosféra.

Společná fotka táborníků, vedoucích a trojice stavěčkářů ve složení Čáp, Sova a Drobek. Tábor může směle začít!

Po cestě zpátky do Polné údolím Šlapanky jsme učinili zajímavý objev. Nedaleko tábora se usadili opravdoví bobři!

Související články:
	Článek: Stavěčka tábora Kašgar 12. 7. 2019