Poprvé v Londýně

Drobek raději zůstala na letišti, a tak jsme na průzkum města vyrazili s em sami. Naším cílem během asi jen pětihodinové návštěvy, která nám zbyla po přespání v letištní hale a dopravě do Londýna a zpět do Lutonu, byla observatoř v Greenwichi a tedy místo, které dalo světu tzv. nultý poledník. Opravdu jsme spatřili zázračnou lokalitu, kde se lze jediným krokem přemísťovat mezi západní a východní polokoulí a navíc ještě objevili tunel pod Temží a nasáli atmosféru kutečných londýnských ulic. To málo, co jsem během necelého dne z Velké Británie viděl, mírně předčilo moje očekávání.

Protože letiště Luton je od samotného Londýna vzdálené asi 50 km, museli jsme se do města dopravit vlakem. Celodenní jízdenka z letiště do centa a po Londýnu samotném nás vyšla na víc než 1200 Kč.

Tak vypadá ryska s nultým poledníkem pod greenwichskou observatoří. Nenápadnému místu pod zídkou turisté nevěnovali žádný zájem, dokud jsme s ¥em neotevřeli malou branku, kterou se pak všichni nahrnuli dovnitř. Snad to žádného hlídače nebude stát prémie.

Nultý poledník je vyznačený i na území příjemného parku, který obepíná observatoř na kopci ze všech stran. Všude na jeho délce může člověk jednoduše přeskakovat mezi východní a západní polokoulí nebo rovnou stát na obou současně.

Slavná obchodní loď Cutty Sark před několika lety při rekonstrukci ohořela - proto ji nyní obepíná nehezký skleněný pavilon ve tvaru dámské vložky.

Děvčata v tunelu pod Temží pózují před skleněnou stěnou moderního výtahu vestavěného do šachty z roku 1906.