Jarní výlet se Sojkou

Samo sebou, že jsme se nejeli jen tak projít. Naším cílem byla opuštěná továrna v Račicích, kde jsme se pokusili nafotit pár snímků s Lenkou zvanou Sojka. Protože ale přece jenom byla ještě zima a focení se nám moc nedařilo, před polednem jsme skončili a zamířili každý jiným směrem - ona do Brna a domů, já na výlet do neznáma po proudu Rakovce. A protože už mám cosi jako čich na podzemí, byl z toho nakonec další zajímavý objev.

Prostředím pro focení se nám stala fantastická opuštěná továrna na nábytek v Račicích.

Slunko se sem už od rána dralo s nebývalou (jarní) silou.

Nic naplat, zima už je definitivně pryč a za okny zpívají ptáci.

Probouzí se také motýli, kteří v puklinách opuštěných staveb přežili náročnou zimu.

Za to Lenka na židli usnula s hlavou obrácenou vzhůru.

Není divu, malebně chátrající interiéry je záhodno si pořádně prohlédnout.

Přesto, že krajina je ještě víceméně šedivá, uvnitř továrny to hýří barvami.

Výstřižky v šatních skříňkách továrních dělníků (zvláště z období socializmu) mě nepřestávají fascinovat. Mimochodem, originál z roku 1987 lze stále vyhledat na webu agentury AP.

Pozor, nebezpečí samovznícení!

Školní zahrada je na prodej včetně zajímavých opuštěných skleníků.

Druhové jméno jaterníku podléška prý pochází od jeho obvyklé polohy pod lískovými keři (takže by měl být spíš podlíska). Z dětství v okolí Adamova si jej pamatuji jako jednu z nejtypičtějších jarních květin (foceno obejtkivem Pentacon auto 1.8/50 mm).

Od kamarády Honzy jsem věděl, že v Nemojanech je nějaké podzemí, které by mě mělo zajímat. Netrvalo dlouho a jeho polohu jsem odhalil. K obřímu podzemnímu lomu mě cosi nevysvětlitelného přitahovalo.

Symbolickým znamením byla mrtvá sojka, kterou jsem našel ve vstupu do kaverny.

Nezalekl jsem se ale, a úžasný prostor jsem prozkoumal. V Nemojanech je rozhodně o co stát. Jen se mně pod tou obří kamennou plotnou nechtělo stát moc dlouho…