Stovka pošesté

Ačkoliv je to přímou trasou ze Znojma do Brna pouhých 56 km, naše Ďábelská trasa přes Višňové, Krumlov a Ivančice vedená téměř striktně mimo asfaltové cesty a přes maximum zajímavostí v okolí se vyšplahal pár kilometrů nad stovku. Vyráželi jsme stylově vpodvečer od rotundy ve Znojmě a o 26 hodin a 18 minut později jsme slavili úspěch v plné sestavě uvnitř altánku na Špilberku. Po cestě jsme stihli dvoje koupání, oběd v restauraci, jeden pohřeb, hádku s Ježkem a hlavně probrat navzájem všechna témata, která si pro podobnou přílěžitost schováváme už přes čtyři roky.

Kostel svatého Mikuláše s kaplí svatého Václava ve svitu zapadajícího slunce čtyři minuty před startem naší šesté stovky. První a druhou jsme šli o závod proti kamarádům z 245. KBS Pluto do Žop u Holešova resp. Šternberka. Třetí na Praděd už pluťáci vzdali. Počtvrté jsme se zúčastnili akce brněnských skautek Z Brna do Brna a do cíle jsme výjímečně nedošli. Pátá stovka před čtyřmi roky vedla do Hlinska a letos stojíme na startu pošesté.

Rotunda svaté Kateřiny a minuta do startu.

Za setmění jsme vzali za vděk i koupelí v kalných vodách Bohunického rybníka. Nohy začínají být malinko namožené.

Po protrpěné noci zoufale čekáme na východ slunce na okraji Moravského Krumlova v Rakšicích. Místo do města se ale naše trasa nečekaně lomí k východu a stoupáme do prudkých kopců Krumlovské obory.

Obora, slunce. To nejhorší máme za sebou,a el stále nám zbývá okolo 50 km cesty.

Bolestivé ráno a krvavá záře nemilosrdného slunce. Chvíle příjemného vlaha vystřídá noční chlad než přijde úmorné vedro.

Proplétáme se oborní džunglí a posléze scházíme vlhkou travou zpět k Akátové dráze.

Lužní scenérie pod Kumánem. Tady se raději koupat nebudeme.

Příhodnější koupel nabízí slovutná Jihlavka na samém okraji Ivančic. Pět minut ve svěží vodě výrazně dopomohlo k pookřání znavených údů.

A Ivančice nezklamaly ani po kulinářské stránce. Zatímco mí souputníci se vzmohli jen na polévku, já zvládl u Marka celý smažák.

Do Radostic scházíme po nápadně kvalitním lesním chodníčku. To, co jsem považoval za pozůstatky úzkokolejky, se ukázalo být historickou silnicí z dob před staletími.

Od Moravan jsme poprvé spatřili v dáli Brno.

Poslední fotka po setmění a bez Ježka, který se po příchodu na Špilberk kamsi ztratil.

Související články:
	Článek: Stovka 2015 22. 5. 2015