28. Oroheň

Kromě Emči s tátou jsme letos poprvé přivítali také Vaška a Jitku, což společně s devítkou tradičních účastníků dalo dohromady hezkou foglarovskou třináctku. Na nafukovacích lodích jsme jeli tentokrát poprvé z Hartvíkovic, kam jsme dojeli autobusem z Náměště se dvěma Pálavami (Vodník, Vašek, Jitka, Doubravka, já).

Oroheň se nesl v klasickém duchu, pracovali jsem částečně na táborové kronice, Ič hrál na kytaru a sobotní odpoledne jsme zasvětili promoření srubu postřikem proti dřevokaznému hmyzu. Jerry se obětoval a obalen hadry vlezl pod postel s ručním postřikovačem, aby vylezl za čtvrt dokonale penetrován a mírně přidušen ven. A když jsme se probudili v neděli ráno, Ježek byl pryč.

Ilič a Jerry na hladině jezera.

Kruh kolem ohně, Ič, Jitka a Vodník.

Sobotní tradiční snídaně na skále nad přehradou. Tady kdysi ve středověku stála věž hradu Kozlova.

Doubravka sedí pod zhrouceným suchým dubem, který tu roky tvořil typickou kulisu ostrova. Pravděpodobně ještě pamatoval doby, kdy pod Kozlovem šuměly vody divoké říčky Oslavky.

V odbě oběda vybalil Jerry svou cestovní chemickou laboratoř a pustil se do přípravy jedu na namožření srubu. Začali nám jej totiž požírat brouci.

Po extrémně suchém létě roku 2019 je hladina přehrady několik metrů pod normálem. Voda je ale kupodivu docela čistá.

Bramboříky letos odkvetly dřív, než jsme se dostali na ostrov.

Podzim je tady!

Doubravka dovezla Ičovi flétnu a on tak rozšířil portfolio svých hudebních nástrojů.

Drvopleň obecný má jedny z nejhezčích housenek u nás. Živí se tlejícími stromy a mohl by mít zálusk i na náš srub, pokud ho nebudeme dobře chránit.

Housenka se vyvíjí dva roky a žere nejraději dřevo ovocných stromů. Těch ovšem na Kozlově moc není…

Jerry.

Sobotní pohodová odpolední atmosféra.

Emča s tatínkem se pod vedením Doubravky pustili do tvorby táborové kroniky Kašgar.

Ič.

Srub je promořen, zbývá část pod postelí. Los padl na Jerryho, který vybaven baterkou a rouškou slézá do hlubin zaprášeného dávnověku.

Prasklý džbán si sežrat nedáme!

Po chemické válce s dřevokazným hmyzem následuje večerní koupání v jezeře.

Přijíždějí studenti lékařství v šestém ročníku: Romain s Dančou.

Na fotce je nás jedenáct, ale bylo nás třináct.

…tam srdce všech jen spokojeně zabuší, z písniček známých, vše jistě vytuší…

Ič a Jerry se starali o zábavu až skoro do rána. Ráno se postaral o zábavu svým zmizením Ježek.

28. let uplynulo 20. září od založení Orionu.

Nedělní ráno bylo takříkajíc kalné.

Hladina přehrady rovná jako zrcadlo přejeté šmirglpapírem a olověná obloha znamenají definitivní konec složitého léta roku 2019.

Do duše naplněné klidem a mírem se však přece jen vkrádá pocit něčeho rozporného.

Přece jenom jsem v neděli našel jednu hezkou kytičku.

Vzkaz od Romaina s Dančou, kteří neříkají Orohni jinak než Oliheň.

A Jitka ztvárnila vtipně událost z pátku, kdy jeden nejmenovaný kamarád utopil celý svůj batoh v jezeře.

V neděli před polednem je čas to zabalit a zamířit domů.

Šlapeme po silnici do Studence.

Doubravka jako vždy krásná s tajemným protoúsměvem na tváři.

Jitka jako vždy krásná s tajemným protoúsměvem na tváři.

Loučíme se pohledem se zámkem v Náměšti. Za rok snad na shledanou!

Související články:
	Článek: 29. Oroheň 25. 9. 2020		Článek: 17. výročí Orionu 19. 9. 2008
	Článek: 28. 9. 2009		Článek: 19. výročí Orionu 26. 9. 2010
	Článek: 22. Oroheň 27. 9. 2013		Článek: 23. Oroheň 26. 9. 2014
	Článek: 25. Oroheň 30. 9. 2016		Článek: 26. Oroheň 28. 9. 2017
	Článek: 27. Oroheň 27. 9. 2018