Konec léta roku 2019

30. 8. 2019	Konec léta v Brně. Zvláštní prázdniny roku 2019, plného překvapení a nestability, skončily vlastně docela hezky. Poslední víkend, který nás převedl do září s chladem a deštěm, jsme strávili společně s Barčou a Doubravkou v Brně návštěvami mých oblíbených zákoutí a taky na dvou větších akcích - snídani na mostě a výročí 150 let brněnské MHD.
Doubí a Barča přijely už v pátek večer. Vzal jsem je proto do podzemního Brna, třeba do štoly na Moravském náměstí. Ve dvě ráno jsem děvčata viděl už jaksi dvojitě. Štola, která kdysi odváděla vody potoka tekoucího z předměstské čtvrti Švábky (dnešní Údolní ulice) podél severní strany hradeb, má svoje kouzlo. Focení s Doubí a Barčou taky. Po krátké noci jsme v sobotu zamířili na akci, kterou jsem už dlouho připravoval - snídani na opuštěném mostě do Zbrojovky. S vydatnou pomocí děvčat jsem upekl dvoubarevnou slovenskou buchtu zvanou maškrta. Nakonec se nás sešlo na mostě vedoucím odnikud nikam jedenáct. Pohoštění bylo nakonec víc než dost. Musím říct, že tak dobře mé snídaně normálně nevypadají. Na své si přišli vegetariáni i diabetici, milovníci masa, kávy i alkoholických nápojů. Prim ale stejně hrála maškrta s malinami od Barči a Doubravky. Sobotní ranní idylka. Kéž by se tak dalo snídat každý den, celý rok. Fotka skoro všech hostů až na jednoho. Po snídani jsme museli odnést nábytek a nádobí domů - už po cestě ale začalo být jasné, že dnes bude Brno žít oslavami veřejné dopravy. Na Svitavské pobřežní dráze se proháněl krokodýl Klubu přátel kolejových vozidel. Ale byla tu i pára 213 901. Svátek všeho moravského šotoušstva mohl začít. Po kolejích u mě za domem může jezdit vpravdě leccos. Ach ta vůně kouře z komína parní lokomotivy. Znáte něco hezčího na konec prázdnin? Z Lidické ulice se stala jedna velká promenáda historických vozidel. Po přepólování troleje nad jednou kolejí se mohly pod tramvajovými dráty promenádovat dokonce i trolejbusy. Plzeňská perla v Brně nám připomněla kamaráda Iliče. Postupně jsme s historickými tramvajemi doputovali až do Medlánek, odkud jsme to pak vzali jedničkou odklonem přes vozovnu zpátky do města. Autobusy Škoda RTO byly designově prostě na výši. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se mezi námi na jiném historickém vozidle kamarád ¥. Odpoledne se Barča vydala zpátky na severní Moravu a my jsme s Doubí vyrazili opět pod zem. Pro začátek do tunelů na Hádech Po úžasné koupeli v hádeckém lomu jsme se pak ještě pokusili proniknout do opuštěné továrny Ergon, nepřálo nám ale štěstí. Všiml si nás hlídač, a tak jsme následující hodinu strávili schoulení ve skrýši pod betonovým panelem odstřelené tovární haly. Spravit si náladu jsme proto těsně před západem slunce vyrazili na proslulou lávku nad maloměřickým seřaďovacím nádražím. Sbohem srpne roku 2019! Seřaďovací nádraží Brno-Maloměřice. Prázdniny končí, ale dobrodružství ještě ne. Doubí se v Brně zdrží do zítřka a podnikneme spolu ještě jednu náročnou výpravu! Západ slunce za Doubravkou. Kousek od lávky se nachází zapomenuté schodiště vedoucí k původnímu podchodu. Kdysi tudy vedla dokonce turistická značka. Dnes se z nadchodu stal kousek Druhého Brna. Zádumčivá krása zapomenutých zákoutí Maloměřic. Stavědlo 5. Radost z pohasínajícího léta. Pod starým nadchodem blednoucím před výší nové lávky se krčí pár zadních kolejí představujících hřbitov lokomotiv. Sbohem léto! Ale potkáme se určitě i na podzim!

Komentáře: